Svůj zážitek zdokumentovala Nicole Máchová:
Když jsem se rozhodovala, kam vyjet na Erasmus, asi jsem jako většina zájemců neměla moc jasno, a tak jsem si jednoduše navolila několik škol, které mě zaujaly svou lokalitou nebo nabízenými předměty. Na třetí místo jsem umístila školu, která mě zaujala svou lokalitou ve francouzsky mluvícím Bruselu i nabídkou předmětů. Na tuto školu jsem se nakonec dostala a strávila jsem na ní 5 měsíců života. A právě o těchto 5 měsících na KU Leuven, Campus Brussels je tento článek.
Po tom co jsem slíbila, že napíšu článek o svém pobytu v zahraničí, jsem si představovala, že vytvořím umělecké dílo, které bude pro všechny ostatní studenty motivující, a to hlavně z akademického hlediska. Než jsem však začala psát, nakreslila jsem si myšlenko
vou mapu a zjistila jsem, že jsem ze svého studijního pobytu udělala spíš takový jeden velký gastronomický zážitek. Nechápejte mě špatně, samozřejmě jsem se učila a chodila poctivě do školy – všechny předměty jsem zvládla a dovoluji si tvrdit, že jsem si i z každého něco odnesla. Také jsem cestovala, což k Erasmu neodmyslitelně patří, hlavně v takovém městě jako je Brusel, odkud je možné se letecky nebo autobusem dostat do mnoha zemí Evropy za pár korun. Ale nakonec jsem i to cestování pojala spíše gastronomicky. No jen posuďte sami – například v Milánu jsem za 2 dny stihla ochutnat 3 druhy pizzy a 6 druhů zmrzliny (také mi potom byly všechny moje kalhoty o poznání těsnější).
Kromě Milána jsem si vydala i do Kodaně (kde jsem měla výborný Hamburger), do Amsterdamu (tam mají nejlepší holandské vafle) a do Lille (bez palačinek by Francie ani nebyla Francie). Také jsem navštívila různá Belgická města. Po Belgii je nejlepší pohybovat se pomocí vlaku, a tak jsem se po kolejích svezla do Lovaně (kde jsem navštívila hlavní kampus mé belgické školy), do Antverp (kde jsem měla možnost vidět, jak to funguje v jednom z největších přístavů v Evropě), do Brugg a Gentu.
Možná si teď říkáte: „Chudák holka, ona takhle cestovala všude sama a pak musela zajídat žal.“ Ale dovolte, abych vás vyvedla z omylu. Vůbec jsem necestovala sama, ale s partou úžasných lidí, které jsem měla to štěstí poznat a kteří sdíleli moji lásku k jídlu. Eramus je příležitost, jak poznat spoustu nových lidí a udělat si přátele po celém světě. Díky tomu jsem tak měla možnost poznat nejen belgickou kulturu, ale i mnoho dalších.
Po akademické stránce jsem zase zažila trochu jiný styl výuky, než jaký známe u nás na VŠE. Na KU Leuven je kladen mnohem větší důraz na různé projekty a seminární práce, které jsou ovšem také úplně jinak koncipované, než na co jsem zvyklí. Ani jeden z učitelů po nás nevyžadoval v seminární práci teoretickou část. Celá práce byla čistě prakticky zaměřená, a to většinou tak, že jsem sami museli navrhnout nějakou strategii pro námi vybranou firmu na námi vybraném trhu. Ovšem vše záleží na přístupu učitele, a tak i některé přednášky byly spíše teoreticky zaměřené.
A jaký vlastně byl Brusel? Vždy když se mě někdo na tuto otázku zeptá, tak odpovídám, že to není město pro mě. Musím ale přiznat, že je to pravděpodobně kvůli počasí. V Belgii totiž pořád prší – prší v zimě, prší na jaře, prší v létě (a silně věřím tomu, že prší i na podzim). Navíc není Brusel moc hezké město. Je takový šedivý, špinavý a plný kancelářských budov. Když ale hledáte, tak najdete – a tak jsem našla spousta malých kavárniček, o něco větších hospod a restaurací a ještě o něco větších parků, které stojí za to vidět a kde je radost trávit čas.
P.S.: Nechci zase mluv
it o jídle, ale v Bruselu mají výborné mušle, vafle, hranolky a pivo! Také se na jaře v Bruselu pořádal Food Truck Festival, kde jsem ochutnala takové věci jako jsou třeba nachos s červi 🙂
Úsilí vynaložené během příprav rozhodně stálo za to! Skutečnost, že se akce vydařila, vykouzlila úsměv na tváři nejen nám organizátorům! Velice děkujeme všem hostům 11. ročníku, kteří přijali naše pozvání!
Jan Karas - senior konzultant v energetice, EY
Daniel H. - proděkan pro pedagogickou činnost, FMV
David Petrbok - spoluzakladatel startupu Leepa