Konference Konkurenceschopnost ČR 2015: Strategie jejího zvyšování

Vrcholná událost letošního září je za námi. Po sběru a analýze všech dat vydalo Světové ekonomické fórum (WEF) počátkem září svůj známý Global Competitiveness Report pro období 2014 až 2015. Česká republika si v letošním roce výrazně polepšila; poskočila totiž o devět míst ze 46. na 37. příčku. Prezentaci výsledků a komentáře k nim přinesla konference Konkurenceschopnost ČR 2015: Strategie jejího zvyšování, které se kromě řady významných osobností zúčastnil i SKOK. Přinášíme vám tak informace, jak to dne 18. září 2014 na půdě Vysoké školy ekonomické vypadalo.

Wefcz57

Celodenní konference byla rozdělena hned do několika sekcí, ve kterých nechyběli zástupci z řad VŠE, WEF, Ministerstva průmyslu a obchodu či zahraničních i českých ekonomů. O úvodní slovo v dopoledním bloku se postarala rektorka VŠE Hana Machková a za moderátorský pult se postavil Roman Chlupatý známý z Investičních večerů. Po paní rektorce přišel na řadu zástupce MPO, avizovaný ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek však protentokrát vyslal pouze svého zástupce. A pak už se ke slovu dostali i první zahraniční řečníci. Světové ekonomické fórum reprezentoval ředitel WEF pro Evropu Nicholas Davis. Ten zdůraznil také fakt, že mezi TOP 10 nejkonkurenceschopnějších zemí světa je 6 evropských. Základem dlouhodobé prosperity je podle Davise hlavně produktivita, neboť Evropa nemůže vsázet na rostoucí populaci. Nejdůležitější úlohu pak budou sehrávat investice do inovací. K tomu Česká republika potřebuje dostatek kvalifikovaných inženýrů, ale také schopnost převést inovace do praxe a úzce spolupracovat s byznysem. Na jeho slova pak navázala a výsledky ČR blíže okomentovala i jeho kolegyně Caroline Galvan. Česká republika patří do skupiny zemí poháněných inovacemi, v této skupině však zaujímá 28. příčku z 35, takže má stále co zlepšovat. ČR se potřebuje podle Galvan zdokonalit v získávání si a udržení si kvalitních pracovníků. Pozitivními zprávami jsou vylepšení v kategoriích přístup na finanční trhy či vyspělost ekonomického prostředí, přetrvávají však problémy v základních pilířích jako jsou instituce. A bez odstranění těchto problémů bude velice těžké pohnout se dopředu.

graf_WEFTo, jak na tom ČR je třeba právě v institucích v porovnání s ostatními rozvinutými zeměmi, shrnuje graf vpravo.

Dopolední sekci konference pak zakončil šéf Microsoftu pro Evropu a viceprezident České manažerské asociace Jan Mühlfeit. Ten si hned na úvod posteskl, že se konference neúčastní český premiér a dokonce ani nikdo z řad ministrů. Podle Mühlfeita by mantrou pro Česko měla být strategie 3I – inovace, infrastruktura a instituce. Prioritou by mělo být také vzdělání. Ale pouze to nestačí, důležité je zaměřit se a dále rozvíjet naše silné stránky. „Hrozí nám, co se stalo ve Španělsku – je tam 50% nezaměstnanost mladých i proto, že je tam každý filozof a sociolog,“ vysvětluje Mühlfeit situace, kdy jsou i přes kvalitu humanitních oborů ignorován trh práce. Přes všechny překážky však dopolední sekce skončila na pozitivní notě, nyní je potřeba zaměřit se na budoucnost.

Odpolední sekci zahájil americký spisovatel a konzultant Roger Tooze. Ve svém projevu opakovaně upozorňoval na provázanost ekonomiky a politiky. Jejich oddělování označil za příčinu mnoha problémů v Evropě. Poukázal i na transformaci mezinárodního obchodu, který je podle něj nyní obchodem globálním. V tomto globálním obchodě hrají čím dál větší roli nadnárodní firmy.

Wefcz46Projev Bublu Thakur-Weigold představoval pohled praktika. Tato zkušená manažerka a  konzultantka nabídla účastníkům konference pohled na globalizaci optikou dodavatelských řetězců. Věnovala se dělbě práce mezi státy a vyjádřila podporu specializaci národních ekonomik. Jako překážku obchodu vidí vliv politiky tam, kde by se mělo rozhodovat spíše technicky.

Posledního slova před rozchodem účastníků konference do odborných bloků se ujal Hans Kundnani, ředitel výzkumu Evropské rady pro mezinárodní vztahy. Zabýval se především vlivem Německé ekonomiky na Německo samotné a také jeho nejbližší sousedy ve střední Evropě.

Závěrečnou fázi konference představovalo pět odborných bloků zaměřených na jednotlivé aspekty konkurenceschopnosti. Jejich závěry vám nyní představujeme:

BLOK 1: Inovace a jejich význam pro konkurenceschopnost 

Moderování se ujal Roman Šiser, ředitel České inovace. Po jeho úvodní prezentaci následoval Jan Jedlička z Ernste, který nabídl pohled na inovace optikou bankovního sektoru. Veřejnou správu zde zastupoval Petr Očko z Ministerstva průmyslu a obchodu. Představil širokou škálu projektů, ovšem s publikem se musel shodnout na tom, že nejsou příliš známé, jelikož marketing není silnou stránkou státu. Technologická agentura měla v panelu hned dva zástupce, Martina Bunčeka a Pavla Komárka. Oba pánové seznámili posluchače s činností agentury. Především problémovou pozicí, kdy má agentura podporovat investice, ale zároveň nemůže fungovat jako investor a po přiklepnutí dotace se silně oslabuje její vliv, natož by se mohla těšit návratnosti investovaných prostředků. Předposledním řečníkem byl výzkumný pracovník IBM Tomáš Macek, který ve své prezentaci poodhalil zákulisí, ve kterém inovace vznikají. Nakonec Miroslav Pavlas z poradenské společnosti PwC představil výsledky několika šetření, která se zaměřovala mj. na vnímání inovací českými firmami ve srovnání se zahraničními.

BLOK 2: KONKURENCESCHOPNOST V KONTEXTU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Ve druhém panelu se vystřídalo pět řečníků. Tento blok zahájil Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace, který se ujal moderování a zároveň přednesl obecný úvod do dané problematiky. Následoval výklad Jana Žůrka, viceprezidenta CBCSD, jenž zdůraznil úlohu
Rady vlády pro udržitelný rozvoj jakožto důležitého subjektu pro dosažení jednotné strategie UR a konkurenceschopnosti.  Na globální rizika zase upozornil Ivan Kotek, jednatel EUPC. Příklady propojení tvůrčí podnikatelské činnosti s udržitelným rozvojem poté prezentovali Zdeněk Bílek, ředitel SIKA, a Štefan Paluba z Vítkovice Holding. V podstatě si publikum vyslechlo dva makro a dva mikro pohledy na problém konkurenceschopnosti v kontextu udržitelného rozvoje, jejichž nejdůležitějším výstupem je, že úsilí o dosažení konkurenceschopnosti a udržitelnosti nejsou dvě protichůdné snahy, ale naopak bez jednoho nelze dosáhnout druhého.

BLOK 3: INSTITUCE A DOBRÉ VLÁDNUTÍ

V pořadí třetí odpolední blok se nesl spíše v pesimistickém duchu. Fungování institucí je totiž pro Českou republiku jedním z nejpalčivějším problémů. To ostatně zmínili již dopolední řečníci. Úvodního slova v tomto bloku se ujala jedna z nejvýznamnějších osobnosti české politologické scény a také předsedkyně Akreditační komise profesorka Vladimíra Dvořáková, která poukázala i na fakt, že Česko v mnoha ohledech nedodržuje principy dobrého vládnutí – skládání účtů, transparentnost a společenskou odpovědnost organizací. To vše umožňuje existenci toků finančních prostředků přes daňové ráje, pofidérní financování politických stran a nekalé rozhodování o vítězích veřejných zakázek. Na provázanost politiky a podnikatelské sféry poukázal zejména Ondřej Vondráček z Evropské komise, financování politických stran respektive jejich předvolebních kampaní se zase ve své prezentaci věnovali Petr Vymětal z VŠE a David Ondráčka, šéf české Transparency International. Přes všechny tyto problémy byl však blok zakončen na pozitivní notě. I u nás existují příklady kvalitního a transparentního vládnutí – takový představila poslední účastnice Kateřina Černá, tajemnice Úřadu městské části Praha 13.

BLOK 4: STRATEGIE ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČR

Čtvrtý blok se nesl ve velice přátelské atmosféře a odborném konstruktivním dialogu napříč pohledy na problematiku zvyšování konkurenceschopnosti ČR a především její dlouhodobé strategie. Bylo zajímavé sledovat jak se názory na samotný přístup ke strategii a její uplatnění odborník od odborníka liší. V publiku byli přítomni i lidé z podnikatelské sféry či úředníci působící v Bruselu, kteří obohatili již tak pestrou paletu názorů. Diskuse a celá konference byla zakončena obecnou shodou a optimistickým výhledem do budoucna.

BLOK 5: OBCHOD, PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE A PŘIDANÁ HODNOTA ZEMÍ V4

Oproti předešlým čtyřem blokům byla témata tohoto bloku probírána v angličtině, a to díky návštěvě odborníků ze zahraničí. Jako první vystoupil Gábor Kutasi, který vysvětlil nerovnováhy běžných účtů evropských zemí pomocí reálného efektivního směnného kurzu. Anita Pelle povídala o nezbytnosti unie pro konkurenceschopnost v rámci EU. Andrea Éltető a Ágnes Szunomár představily svoji společnou studii zabývající se obchodem a investicemi mezi Maďarskem a Čínou. Docent Taušer z Vysoké školy ekonomické v Praze představil strukturální analýzu českého a slovenského vývozu na německém HDP. Na konci celého bloku proběhla velmi živá diskuze právě na téma německé ekonomiky.

Fotografie z akce naleznete v naší galerii.