Inovační barometr ECB: Česká republika se zlepšila v dalším žebříčku konkurenceschopnosti

Posted on Posted in Ze světa

Inovační barometr Erste Corporate Banking vydávaný EU Office České spořitelny sleduje 28 zemí EU z hlediska konkurenceschopnosti, inovačního potenciálu a budoucí prosperity země. Z údajů Inovačního barometru vyplývá, že chtějí-li země EU obstát v sílící konkurenceschopnosti, musí se zaměřit na inovace, vědu, výzkum a vysokou přidanou hodnotu.

Česká republika se umístila na 17. místě. Vzhledem k tomu, že za sebou nechala všechny státy bývalého východního bloku (kromě Slovinska a Estonska), nejedná se o špatný výsledek. Navíc se ČR zlepšila o dvě místa oproti roku 2013, podařilo se ji přeskočit Maďarsko a Španělsko. V čele žebříčku stojí severské země: 1. Finsko, 2. Švédsko, 3. Dánsko.

Barometr je složen z 9 statistik: výdaje na vědu a výzkum, počet žádostí o udělení mezinárodních patentů, počet absolventů technických oborů, množství ocitovaných publikací, investice venture kapitálových fondů do start-upů a seed společností, připojení k internetu, výdaje na vzdělání, hi-tech exporty a E-government. Analýza ukázala, že země se snaží zvyšovat svoji konkurenceschopnost dvěma způsoby. Jedni jsou lídry v oblasti inovací a mohou si tak dovolit vyplácet vyšší mzdy. Naopak druhá skupina zemí má slabší inovační výkonnost, což kompenzuje vyplácením nižších mezd. Pokud se země vydává cestou nízkého inovačního potenciálu v kombinaci s vysokými náklady práce, jak je tomu v druhém případě, začne ztrácet konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. To se dříve či později projeví makroekonomickou krizí, nejčastěji v oblasti veřejných financí.

ČR v rámci EU stále patří do skupiny zemí, které v inovacích pokulhávají, tzn. umístily se v druhé polovině žebříčku. Jsou však oblasti, kde si ČR vede dobře a je nad průměrem EU. Patří sem podíl hi-tech exportů, výdaje do výzkumu a vývoje a počet absolventů technických univerzit. Zaostává naopak v podílu investic venture kapitálových fondů do start-upů a seed společností, veřejných výdajů na vzdělávání, podílu jednotlivců komunikujících s veřejnou správou prostřednictví internetu (E-government), v procentu domácností se širokopásmovým připojením k internetu a v počtech žádostí o udělení mezinárodních patentů.

Pokud jako ČR chceme zvyšovat svoji konkurenceschopnost a průměrné mzdy, musíme zlepšovat náš inovační potenciál. Nebudeme-li respektovat tuto vazbu, budeme čelit makroekonomické nerovnováze, jak dokazují příklady státu jižní Evropy Řecka, Itálie a Španělska.

image002