Členové klubu SKOK se zúčastnili panelové diskuze Fóra Zlaté Koruny „Konkurenceschopnost: Dokážem si najít svoji cestu?“

Posted on Posted in Global Competitiveness Report

IMG_52914. 12. se v TOP Hotelu Praha konal již 12. ročník finančního Fóra Zlatá Koruna 2014. Letošním tématem fóra byla konkurenceschopnost. Zlatá koruna chtěla tímto tématem navázat na zásadní makroekonomická témata, která byla rozebírána v předešlých letech. Studentský klub obchodu a konkurenceschopnosti SKOK měl tu čest se konference zúčastnit jako jeden z diskutujících hostů v panelové debatě. Náš klub reprezentoval Lukáš Bartoň a Michaela Listová.

Základní hypotézou konference je názor, že Česká republika se v minulých letech ve schopnosti konkurovat ostatním zemím vydala opačným směrem, než měla v úmyslu. Podle Strategie hospodářského růstu na léta 2005 – 2013 se měla naše země stát „znalostně-technologickým centrem Evropy s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností“ a nejen, že se toto nesplnilo, ale problémy se naopak prohloubily. Jelikož vláda přijala koncem září 2011 novou Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR a vytkla si tak ambiciózní cíl dostat do roku 2020 Českou republiku mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa, týkalo se téma Fóra především tohoto tématu.

IMG_5102-2Téma prvního bloku znělo „Dokážeme si najít svoji cestu?“ Prvním vystupujícím nebyl nikdo jiný než současný ministr financí Andrej Babiš, který nazval svou prezentaci – Co brání České republice v tom, aby byla ekonomickým tygrem? Andrej Babiš zmínil několik oblastí, ve kterých má ČR velké rezervy. Mezi nejzásadnější problémy řadí stále nedostatečný výběr daní. Zmínil potřebu vyšší transparentnosti veřejných zakázek, kritizoval špatnou energetickou strategii nebo nynější irelevantní diskuzi ohledně zvýšení platů politiků, k níž vyjádřil svůj názor, že kvalitní lidi se musí zaplatit, a mnoho dalších.

Na něj navázal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek se svým příspěvkem na téma Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, klíčová úloha státu. Jeho hlavním vzkazem bylo, aby se ČR srovnávala se zeměmi, jako jsou Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Rakousko spíše nežli s Polskem či Maďarskem. Rovněž poukázal na potřebu rehabilitace politiky a vyzdvihl důležitost standardních politických stran. Hlavní část příspěvku se pak týkala ekonomiky ČR, kde vytyčil 8 oblastí, v kterých zaostáváme za očekáváním.

IMG_5156-2Druhého bloku, jehož tématem bylo „Věda, výzkum, vzdělání pro podnikání“,  se zúčastnili Petr Jánský – výzkumník a ekonom, Jan Mühlfeit – Chairman Microsoft Europe a Rudolf Haňka – emeritní profesor a člen vědecké rady VŠE. Všichni se shodli na potřebě podpory vědy a výzkumu, avšak každý se na tuto problematiku dívá svou vlastní optikou. Petr Jánský ve svém příspěvku kladl důraz na využití potenciálu výzkumných pracovníků, na mnohdy nevyužitý talent mladých matek, na problematiku středního školství.

Jan Mühlfeit nasadil optimistický tón, vyzdvihl silné stránky českého školství. Poté však zmínil i slabé stránky a poskytl srovnání s jinými oblastmi ve světě. Jeho hlavní poselství bylo, aby byl učitel zároveň koučem a své žáky dokázal motivovat k dosažení jejich maxima.

IMG_5255Profesor Petr Haňka ve svém příspěvku poskytl své osobní postřehy z Velké Británie, kde již dlouhá léta působí na universitě v Cambridge. Věnoval se zejména provázání tamní vědy a výzkumu s potřebami reálné ekonomiky. Zajímavý byl příklad z Velké Británie, kde se daří značné množství inovací z akademického prostředí transferovat přímo do praxe. Systém se opírá o firmy, které jsou navázány na universitu a i fyzicky sídlí v jejím okolí. University jsou díky tomuto systému méně finančně závislé na státu. Tento fenomén potvrzuje fakt, že jenom na universitu v Cambridge je napojeno cca 1600 firem a tvoří nezanedbatelnou část státního HDP.

Ve třetí části programu na téma „Podmínky pro konkurenceschopnost vystoupili Michal Mejstřík – profesor ekonomie, Karel Hlavíček – předseda Asociace MSP ČR a Zbyněk Frolík – majitel firmy Linet.

Michal Mejstřík mluvil na téma „Jak obstojí ČR ve srovnání se světem“. Nejzávažnější problémy vidí ve zvyšování platů bez vazby na produktivitu práce a komplikovanost rozhodovacích procesů ohledně dobudování infrastruktury. Vytkl taky problémy nízké přidané hodnoty českého exportu a s tím spojenou potřebu posunu českých firem v globálních hodnotových řetězcích.

Karel Havlíček ve stručnosti popsal vývoj trhu od 90. let a potřebu adaptace na nově vzniklé podmínky. Kladl důraz na poučení se z minulých chyb, na potřebu controllingu a smysluplného financování. Úspěšná firma je dle pana Havlíčka taková, která přežije alespoň jednu generaci.

Zakladatel firmy Linet, Zbyněk Frolík, ve své části vyzdvihl klady českého podnikatelského prostředí. Mezi ně řadí dostupnost kapitálu, řadu úspěšných firem z oblastí IT, levnou a zároveň kvalifikovanou pracovní sílu. Negativa spatřuje v devalvaci strategií, kde neprobíhají žádná vyhodnocení, kontrola, či osobní zodpovědnost za plnění. Na politice mu chybí absence konsensu a pozitivní nálady. Vytkl taky systém dotací a zmínil potřebu zkvalitnění dálniční sítě.

Závěrečný blok byl věnován tématu „Financování podnikání“ v České republice. Slova se ujali generální ředitelé České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti Karel Bureš a Jan Procházka. Obě instituce byly prezentovány jako spolupracující orgány, které dokáží usnadnit českým podnikům vstup na zahraniční trhy.

Karel Bureš zdůrazňoval nutnost hledání nových trhů především na východ od nás a riziko nedostatečné diverzifikace v podobě třetinového podílu Ruska na všech aktivitách ČEB. Naopak pozitivní je, že se nebrání financování žádných projektů – jsou otevření i menším projektům, pokud dávají smysl.  Jan Procházka prezentoval EGAP nejen jako pojišťovací společnost, ale také jako platformu pro poskytování komplexních služeb s pestrou škálou mezinárodních kontaktů, která je připravena podnikatelům maximálně pomoci nejen v oblasti exportního zajišťování.

Následoval pohled komerčního bankovnictví, o který se podělil vrchní ředitel ČSOB Petr Knapp. Ten poukázal na vysokou nákladovost porevoluční transformace finančního sektoru, která byla vůbec nejdražší v CEE a vyšplhala se až k 500 miliardám korun. „V současné době je na trhu přebytek likvidity a banky jsou připraveny půjčovat, jen čeští podnikatelé by mohli žádat o půjčky častěji.“ dodal Knapp k současné situaci na trhu.

Celé fórum uzavřel Aleš Michl, portfoliový stratég Raiffeisenbank, se svojí přímou tezí a makroekonomickou definicí konkurenceschopnosti z pohledu exportéra, kdy se nepřímo dotkl i pozitivního dopadu loňské intervence ČNB na kurz české koruny. Optimistickým konstatováním Petra Knappa „Peníze jsou a budou!“ byla bezmála čtyřhodinová konference ukončena.

Studentský klub obchodu a konkurenceschopnosti SKOK si velmi cení, že se této události mohl zúčastnit, a děkuje organizátorům Fóra Zlaté koruny za pozvání do panelové diskuse!