WTO slaví 20 let: Co se událo od jejího vzniku a jakým výzvám bude čelit v roce 2015?

Posted on Posted in Ze světa

1. ledna 1995 se poprvé otevřely dveře Mezinárodní obchodní organizace (WTO). WTO byla založena Marakéšskou smlouvou na základě Uruguayského kola jednání. Uruguayské kolo bylo v pořadí 8. kolem vyjednávání od roku 1948, kdy byla sjednána Všeobecná smlouva o clech a obchodu (GATT). Jednalo se o vůbec první dohodu zavádějící pravidla řídící mezinárodní obchodní vztahy. Hlavní výsledky 8. kola zahrnovaly celosvětové významné snížení cel, liberalizaci a rozvoj pravidel řídící obchod s textilem a zemědělstvím. Také byla sjednána Všeobecná dohoda o obchodu se službami (GATS) a Dohoda o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS).

10366173_846694622040011_3852518931460991930_n

Co se událo od vzniku WTO? Organizace přijala 33 nových členů, mezi nimiž byly největší světové ekonomiky, ale také nejméně rozvinuté země. Dnes tak 160 členských států představuje 98 % světového obchodu. Během 9. ministerské konference na Bali v Indonésii se členským státům podařilo dohodnout na nových pravidlech obchodu. I přes počáteční neshody se členské státy v prosinci roku 2014 dohodly na implementaci všech aspektů tzv. „Bali package“. Více zde. Během posledních dvaceti let WTO mimo jiné vyřešila značný počet obchodních sporů a pomáhala rozvojovým zemím zapojit se do mezinárodního obchodu.

Generální ředitel Azavêdo upozornil na fakt, že WTO bude v roce 2015 čelit velkým výzvám, jelikož bude pracovat na implementaci všech aspektů dohody z Bali. Také se bude v prosinci konat 10. ministerská konference v Nairobi. Jedná se o vůbec první ministerskou konferenci pořádanou v Africe.

I přes úspěch v podobě dohody z Bali Azavêdo uznává, že tempo vyjednávání je pomalé a v budoucnu je třeba přicházet s výsledky rychleji. Také dodal, že je potřeba ještě více podporovat chudší členy při jejich zapojování do mezinárodního obchodu.

Inovační barometr ECB: Česká republika se zlepšila v dalším žebříčku konkurenceschopnosti

Posted on Posted in Ze světa

Inovační barometr Erste Corporate Banking vydávaný EU Office České spořitelny sleduje 28 zemí EU z hlediska konkurenceschopnosti, inovačního potenciálu a budoucí prosperity země. Z údajů Inovačního barometru vyplývá, že chtějí-li země EU obstát v sílící konkurenceschopnosti, musí se zaměřit na inovace, vědu, výzkum a vysokou přidanou hodnotu.

Česká republika se umístila na 17. místě. Vzhledem k tomu, že za sebou nechala všechny státy bývalého východního bloku (kromě Slovinska a Estonska), nejedná se o špatný výsledek. Navíc se ČR zlepšila o dvě místa oproti roku 2013, podařilo se ji přeskočit Maďarsko a Španělsko. V čele žebříčku stojí severské země: 1. Finsko, 2. Švédsko, 3. Dánsko.

Barometr je složen z 9 statistik: výdaje na vědu a výzkum, počet žádostí o udělení mezinárodních patentů, počet absolventů technických oborů, množství ocitovaných publikací, investice venture kapitálových fondů do start-upů a seed společností, připojení k internetu, výdaje na vzdělání, hi-tech exporty a E-government. Analýza ukázala, že země se snaží zvyšovat svoji konkurenceschopnost dvěma způsoby. Jedni jsou lídry v oblasti inovací a mohou si tak dovolit vyplácet vyšší mzdy. Naopak druhá skupina zemí má slabší inovační výkonnost, což kompenzuje vyplácením nižších mezd. Pokud se země vydává cestou nízkého inovačního potenciálu v kombinaci s vysokými náklady práce, jak je tomu v druhém případě, začne ztrácet konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. To se dříve či později projeví makroekonomickou krizí, nejčastěji v oblasti veřejných financí.

ČR v rámci EU stále patří do skupiny zemí, které v inovacích pokulhávají, tzn. umístily se v druhé polovině žebříčku. Jsou však oblasti, kde si ČR vede dobře a je nad průměrem EU. Patří sem podíl hi-tech exportů, výdaje do výzkumu a vývoje a počet absolventů technických univerzit. Zaostává naopak v podílu investic venture kapitálových fondů do start-upů a seed společností, veřejných výdajů na vzdělávání, podílu jednotlivců komunikujících s veřejnou správou prostřednictví internetu (E-government), v procentu domácností se širokopásmovým připojením k internetu a v počtech žádostí o udělení mezinárodních patentů.

Pokud jako ČR chceme zvyšovat svoji konkurenceschopnost a průměrné mzdy, musíme zlepšovat náš inovační potenciál. Nebudeme-li respektovat tuto vazbu, budeme čelit makroekonomické nerovnováze, jak dokazují příklady státu jižní Evropy Řecka, Itálie a Španělska.

image002

WTO poprvé od svého vzniku přichází s dohodou upravující pravidla obchodu

Posted on Posted in Ze světa

WTO-Russia.blueVe čtvrtek 27. listopadu se v sídle Světové obchodní organizace (WTO) podařilo členským státům dohodnout na reformě obchodních pravidel. Je to první dohoda svého druhu, kterou se podařilo vyjednat členským státům od vzniku samotné organizace v roce 1995. Touto klíčovou událostí se po několika měsíčním zablokování práce v organizaci opět otvírají dveře pro nová vyjednávání.

Dohoda byla sjednána již v roce 2013 na ostrově Bali v Indonésii. Nicméně proti jejímu konečnému schválení v červenci vystoupila Indie, jelikož se obávala dopadu sjednaných pravidel na její potravinový program pro chudé zemědělce a domácnosti. Po čtyřech měsících se teprve v posledních týdnech podařilo nalézt společnou řeč díky úsilí Indie a Spojených států dosáhnout kompromisu.

160 členských státu přijalo 3 klíčová rozhodnutí. Prvním z nich bylo objasnění rozhodnutí z konference na Bali týkající se veřejného skladování z důvodů potravinového zabezpečení. Dále členské státy přijaly Protokol, který začlení Dohodu o usnadňování obchodu do systému dohod WTO a také se zavázaly k okamžitému obnovení práce, ke konstruktivnímu zapojení všech členů na implementaci ministerských rozhodnutí z Bali, včetně přípravy jasně definovaného pracovního programu.

„Jsme zpátky ve hře“, komentoval úspěch generální ředitel WTO Azavêdo. Znamená to, že všechna témata jako usnadnění obchodu, veřejné skladování, otázky týkající se nejméně rozvinutých zemí, zemědělství a rozvoje jsou opět na programu WTO.

Podle odhadu WTO zvýší dohoda hodnotu světového obchodu o bilion dolarů a významně přispěje k tvorbě pracovních míst. V neposlední řadě značně usnadní zapojení nejméně rozvinutých zemí do mezinárodního obchodu.

Čerstvé informace z prostředí WTO nám přinesla členka klubu SKOK Markéta Vlčková, která je momentálně na stáži Stálé Misi České republiky při Úřadovně OSN a dalších mezinárodních organizacích v Ženevě se zaměřením na ekonomický úsek, především ve Světové obchodní organizaci (WTO) a Světové organizaci duševního vlastnictví (WIPO). Rozhovor s ní přináší web Fakulty mezinárodních vztahů, pro odkaz klikejte zde.